Před léty s úsměvem, bloudíval Žižkovem
Už starší pán, andílci říkal dětem
Kabát až na paty, vzpomínky uvátý
A jak byl sám, dárky chtěl dávat lidem
Patřil k těm bezejmen, co potkáš za rohem
A každý věděl hned, kdo je to Andílek
Vlající dlouhý bílý vlasy, a srdce dokořán
Hádej, čeho se dočkal asi ten starej pán
Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý
Byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát
Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý
Byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád
Zůstal stát na schodech, to už se hlásil věk
Chraptivý dech, občas ho předap kašel
Výlohy obchodů, smály se důchodu
Možná měl pech, možná svý štěstí našel
A jak se slehla zem, kvete strom nad hrobem
Ten zůstal sám, když člověk zapomněl
Patřil k těm bezejmen, co potkáš za rohem
A každý věděl hned, kdo je to Andílek
Vlající dlouhý bílý vlasy, a srdce dokořán
Hádej, čeho se dočkal asi ten starej pán
Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý
Byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát
Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý
Byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád
Vlající dlouhý bílý vlasy, a srdce dokořán
Hádej, čeho se dočkal asi ten starej pán
Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý
Byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát
Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý
Byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád
Byl tak zvláštní, krmil kočky toulavý
Byl tak zvláštní, neměl nic a chtěl dát
Byl tak zvláštní, šaty trochu děravý
Byl tak zvláštní, že's ho musel mít rád