[Ref.:]
V tmách nenajde cestu ivota svou,
mraèna kryjí rozbøesk,
zkus zahnat pøedtuchu zlou.
Tváø, co jsi znal, ve snech probouzí al
touha pátrat po pravdì
tì nutí se zradou se rvát.
Kleèí a prosí, chce odpovìï znát.
Kolik dnù a cest projde bídou?
Na konci snad vyøèený je ráj slíbený.
Kleèels a prosils, v chladu svíce pohaslá
a ne sbohem matce své dals.
Snad vìøils, e má u na dosah dìdictví pøedkù svých.
Vak najít ten vysnìný grál mysl souí,
mezi nebem a zemí jsi jen prach,
jak toulaví psi na cestách.
Záblesk a ostøí u protínaj ti zrak
nepøátel zá? tì vzpouzí.
U není z lesù cesty zpìt, smrt je jen nouzí.
Chvíle je dlouhá, kdy cítí vìèný ár
ve stopách svých konec vidí.
Jen stín nadìje ti zbyl, po zázraku touí.
Pohled matný v kaluích ti zbyl, úzkost rdousí.
Vstaò a bì, snad jetì je èas,
ne vodu ivota rozprodá.