Zajíklá, bázlivá, věčně se jen usmívá
Omlouvá se židli, má-li usednout
Každým slůvkem ji poplašíš a ve všem tuší myš
Svět má za temný kout
Podzimek za městem leká ji svým šelestem
V kavárně se bojí malý čaj si dát
Nikdo mi za ni neručí, umře mi v náručí
Až jí řeknu: mám tě rád