Procitnutí Pána z Èistírny (poráØka hlavy vodárny)
Pán Èistírenský:
U otevøels mi, synu, oèi mé,
tu enskou znièíme.
U vyplouvám ze svých nádr í,
v mysli mi døímá rozhodnutí:
Zabít!
V dy byl jsi, synu, odvrácen,
ty jediný jsi pravdu znal,
Já l ivou láskou oslepen
a na tu tvou zapomínal.
Stydím se za svojí slepotu,
i já se musím uèit z chyb,
díky ti, e zùstals vìrný
kanalizaènímu království.
Právì tvojí zbraní, synu,
právì tou já zabít chci
A jeden ze tvých poklopù
klesne na hlavu vodárny.
Syn Poklopù:
Já tu køeplavici rozdrtím
s radostí nesmírnou, otèe.
Èekal jsem jen na tvé svolení,
No a teï je tì ty, Mistøe Jímaèi.
Mistr Jímaè:
Sly ím vás u dosti dlouho rozmlouvat o vodárnì
Od ivota ve stokách u nièeho se nedoèkám.
Z mojí jímky navìky ztratilo se bahno vzácné,
Louèím se s vámi v emi, nebo hlady umírám.
Syn Poklopù:
Brtøe, né!
Mistr Jímaè:
Uh. (umøel)
Syn Poklopù:
Néééééééééééééé.
Pán z Èistírny:
Nade el èas, synu,
Nade el èas, zabíjej!
Vévoda z Libkanu:
Takté ti radím, pøíteli.
V dy ona nese vinu za smrt tvého bratra.
Sleèna voda:
I jako køehká dívenka,
teï promluvit musím,
na e prolhaná mátinka,
ta a u nikdy nezajeèí.
Pitná sestra a jde s ní,
byla jen její souèástí,
vím jako e se jmenuji:
sleèna Odpadní voda.
Syn Pokopù:
Tak dost u s tìma klávesama,
tohle je black metal odpadních vod.
Sleèna voda:
To dobrá bratøíèku, já toho zanechám,
a hudba z èistírny zní u jen na kytarách.
Syn Poklopù:
Vy jste se v ichni ale rozøeènili,
a teï, kdy smrt postihla jednoho z nás.
No tak podívej se, matko, vzhùru nad hlavu.
Tomuhle já øíkám poráøka hlavy vodárny.
Paní Vodárenská:
ááááááááááááááá